Aneb principy self-managementu
Již v mnoha článcích jsem zdůrazňovala důležitost mentálního nastavení na fyzické zdraví. To, jak řídíme naší hlavu a jak chápeme život jako takový, má přímý vliv na to, jak se cítíme. Dnešní článek je inspirovaný knihou Management osobního rozvoje (zdroj uveden pod článkem) od Evy Bedrnové, která byla mojí profesorkou na mé vedlejší specializací Manažerská psychologie a sociologie řízení. I přesto, že dnes nepracuji v korporátním prostředí, psychologie je v mé praxi základním kamenem, který se uplatňuje především při při budování důvěry s mými klienty.
Myšlenky utvářejí naše činy a naše činy utváří náš charakter. Zjednodušená rovnice, která vlastně říká, že co se zrodí v hlavě, má tendenci se uskutečnit. Zejména, jsou-li myšlenky provázeny intenzivním citovým hnutím. Organismus se při takovém prožitku připravuje k realizaci, aniž by k tomu potřeboval účast naší psychiky. Může se tak stát, že se nacházíme přesně v těch situacích, které si nepřejeme. Při jejich představě je máme totiž spojené se silným citovým prožitkem – strachem. Platí však i opak. Radost a nadšení zase přitahují další a další takové prožitky v budoucnosti.
Situace jako takové se fakticky nedělí na dobré a zlé, ony prostě jsou. To až my lidé jim dáváme punc hodnosti. A aby toho nebylo málo, tak každý člověk hodnotí tu samou situace rozdílně. Co je pro jednoho negativní, to je pro druhého pozitivní. Proto je tak důležité zamyslet se, zda ve většině případů vidíme sklenici poloplnou či poloprázdnou, zda vidíme spíše příležitosti nebo překážky.
Vědomá kontrola myšlenek, představ a emocí a jejich pozitivní usměrňování nám pomáhají snadněji zvládat nároky práce i života. (Bedrnová, 2009)
A abychom mohli lépe kontrolovat, co se v naší hlavě děje, je potřeba si srovnat některé myšlenkové chody. Z kapitoly Time management pro efektivní životní styl (str. 287) jsem se nechala ispirovat těmito principy a k nim podávám vysvětlení tak, jak jej chápu ze svého pohledu:
1. Člověk je víc než čas
Nikdy nic nespěchá na tolik, abychom obětovali vlastní zdraví. Volme pečlivě své priority a nenechme se strhnout tlakem okolí.
2. Cesta je víc než cíl
Cíl je jen jeden okamžik a ten může být v dáli, kdežto cestu žijeme každý den. Vize jsou potřebné, nicméně nezapomínejme se občas i zastavit a uvědomit si, zda cesta k ním není dlážděná jen obětmi. Jediný okamžik, který skutečně vlastníme je přítomný okamžik. Udělejme si ho proto co nejpříjemnější. S tím souvisí i flexibilní reakce na možné změny.
3. Zevnitř je víc než zvenku
Motivace, která vychází z našich potřeb a přání, je pro naší pohodu tím nejlepším motorem. Zamysleme se proto, zda to o děláme je skutečně to, co chceme my. Nebo se necháváme příliš ovlivňovat tím, co chtějí ostatní? Jak moc reagujeme na moderní “chtíče” společnosti?
4. Pomalu je víc než rychle
Rychlořešení a krátkodobá paměť nás může velmi snadno zradit jak v práci, tak v osobním životě. Jistě mají svůj účel v akutních případech, ale pro zkvalitnění našeho života fungují lépe důkladnější, postupné a následně praxí ověřené poznatky, dovednosti a návyky. Ty se však budují a získávají pomalu a delší dobu. Naučme se být více trpěliví.
5. Celek je víc než část
Ne nadarmo se říká, že prohraná bitva neznamená prohranou válku. Jednotlivé nezdary nás sice mohou oslabit, ale často nás při zpětném pohledu posunou vpřed a jsme za ně rádi. To, co si totiž musíme tvrdě vydobít, i více oceňujeme. Neznamená to ale, že hned musíme propadat skepsím. Je dobré si chybu přiznat, poučit se z ní a jít dál. Proto se občas zastavme a zodpovězme si otázku, jak chceme život jako celek prožít. Nenechávejme se strhnout momenty, které náš činí smutnými či nešťastnými. Po noci vždy přijde den, po zimě léto.
Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe. John Lennon
Přeji krásný den. Pavlína
BEDRNOVÁ, Eva. Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-198-0.